Neziskoví tygři

V hyperkonkurenčním prostředí je přitom nutné jejich činnost čím dál více orientovat proziskově, aby jednotlivé články přežily. Mnohé občanské, kulturní a sociální instituce tak část svých služeb přizpůsobují konzumentům pomocí marketingových a reklamních kampaní směrem k prodeji a zisku. V kombinaci se sociálními sítěmi i klasickým PR jsou mnohá občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační společnosti, ale i církve a náboženská
společenství nucena svůj jídelníček upravit tak, aby se jim finance, na které jim jinak nevzniká právní nárok, vracely v podobě alespoň částečné výroby či prodeje. Asi nejznámější nejen v  ulicích velkých měst jsou dobročinné prodeje s  řadou vesměs nepotřebných výrobků, které pouliční prodejci nabízejí, a vnucují tím myšlenku dobročinných účelů. Otázkou zůstává, nakolik je tento prodej efektivní a zda umožní neziskové organizaci přežít skutečně. Ještě větší otázkou je, proč se tyto výrobky prodávají, když je vlastně nikdo nepotřebuje. Trh je značně přesycen, a pokud není dobře napsán a podán velmi leckdy slibný a nápaditý projekt, nestátní instituce kolikrát velmi zbytečně přicházejí o finanční podporu z rozpočtů obcí, krajů či ministerstev na celý rok. A přesto jsem nejen ve velkých městech svědkem toho, že alternativní poslání jednotlivých neziskových institucí je stále na vzestupu, že se jim daří a že by je bylo možné – ačkoli se to na první pohled nejen z názvu nezdá – nazvat neziskovými tygry, kteří se kolikrát za ziskem pídí více než kdejaký podnikatel.